Bohuslav Martinů
rodák z Poličky
8.12.1890 - 28.8.1959
Gustav Mahler
rodák z Kaliště
7.7.1860 - 18.5.1911
Bedřich Smetana
rodák z Litomyšle
2.3.1824 - 12.5.1884

Okolí penzionu

Polička – rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů.

Bohuslav Martinů se zde narodil 8. 12. 1890 jako syn obuvníka, spořitelního sluhy Ferdinanda Martinů. Asi 6 let se učil hru na housle. Od svých 15 let vystupoval jako sólista na místních večírcích. Zásluhou učitele Adolfa Vaníčka se dostal 15. 9. 1906 na pražskou konzervatoř. Od té doby také nepřetržitě skládal. Pro nedbalost byl však z konzervatoře vyloučen. Zůstal v Praze a pilně studoval partitury, ale při státní zkoušce ze hry na housle v listopadu 1911 neuspěl. Zkoušku složil o rok později. Ovlivněn Dvořákem, Straussem a Debussym napsal do roku 1912 na 90 děl. V roce 1914 se stal druhým houslistou České filharmonie. První světovou válku prožil ve svém rodišti jako učitel houslí a v roce 1919 se vrátil do Prahy. Později se stal hospitantem v mistrovské škole Josefa Suka. V roce 1923 získal stipendium na 3 měsíce do Paříže, kde už zůstal natrvalo a napsal tam na 140 děl. Před nacisty se zachránil útěkem do jižní Francie a do New Yorku. Od roku 1953 žil především v Evropě. Zemřel 28. 8. 1959 v Liest alu u Basileje. Jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově v Poličce.

Kaliště – rodiště hudebního skladatele Gustava Mahlera.

Gustav Mahler – proslulý hudební skladatel a dirigent světového jména, manžel známé Almy Marie Mahlerové-Werfelové a otec Anny Mahlerové se zde narodil 7. 7. 1860. Největší rakouský symfonik, který navázal na dílo Antona Brucknera, u něhož studoval vedle studia na konzervatoři také jako soukromé vyučování. Gustav Mahler byl od roku 1880 dirigentem v Bad Hall, Laibachu a Olomouci, 1883–1885 v Kasselu a v Praze, a 1886–1888 v Lipsku, 1888–1891 dirigentem opery v Budapešti, 1891–1897 kapelníkem divadla v Hamburgu. V roce 1897 se stává dirigentem Vídeňské státní opery, která pod jeho vedením prožívala v letech 1898–1907 dobu největšího rozkvětu. Zavedl množství novinek v opeře. V letech 1898–1901 řídil filharmonické koncerty. V roce 1902 se oženil jako 42letý s Annou Marií Schindlerovou (Mahler-Werfelovou). V roce 1908 se stal kapelníkem Metropolitan Opery v New-Yorku a v roce 1909 hudebním vedoucím newyorské Philharmonic Society. Nevyléčitelně nemocný se vrací roku 1911 do Vídně zpět a 18. 5. 1911 umírá ve věku 51 let.

Litomyšl – rodiště hudebního skladatele Bedřicha Smetany.

Bedřich Smetana se zde narodil 2. 3. 1824 v poměrně zámožné rodině. Jeho otec měl rád hudbu a syna Bedřicha zasvětil do jejích tajů už ve čtyřech letech. Smetana se učil hrát na housle a později na klavír. Své první veřejné vystoupení absolvoval v Litomyšli v šesti letech. Později Smetana studoval na gymnáziu v různých městech, avšak ne příliš úspěšně. V Praze pak svá studia ukončil vlastně hrubým porušením kázně. Zaujal ho kulturní a společenský život v Praze a věnoval se hudební činnosti. Po roztržce s otcem zakončil pak studia pod dohledem staršího bratrance, který byl profesorem na premonstrátském gymnáziu v Plzni. V roce 1844 se mu podařilo získat místo učitele hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna.

Roku 1894 se oženil s Kateřinou Kolářovou. Do veřejného povědomí se dostával především prostřednictvím uměleckého sdružení Concordia. Umělecky reagoval na revoluční rok 1848 a psal pochody, později také polky. V roce 1855 zemřela Smetanovi jeho hudebně nadaná dcera Bedřiška. Jako upomínku na ni napsal Klavírní trio g moll, které vysoce ocenil Liszt. Smetana se rozhodl Prahu opustit a přijal nabídku učitelského místa v Goteborgu ve Švédsku. Goteborg splnil Smetanovou touhu stát se dirigentem. V drsném severském klimatu však jeho žena dostala tuberkulózu a na následky této nemoci zemřela v Drážďanech na cestě domů. Později se Smetana během prázdninového pobytu v Čechách seznámil s Bettinou Ferdinandiovou, která se stala jeho druhou ženou. V roce 1860 byl ve Švédsku na poslední sezónu. Po návratu do Čech se Smetana stal členem Měšťanské besedy, stal se sbormistrem pěveckého spolku Hlahol, byl zvolen předsedou hudebního sboru Umělecké besedy a v roce 1866 se stal kapelníkem opery Prozatímního divadla. Napsal operu Braniboři v Čechách, jeho druhá opera Prodaná nevěsta je dnes považována za vzor národní opery. Mezi jeho další významné opery patří Libuše a Dvě vdovy.

V roce 1874 Bedřich Smetana ohluchl. Proto byl nucen vzdát se svého místa v divadle. V zápětí po ohluchnutí začínal na cyklu symfonických básní Má vlast. Dále napsal dvě smyčcová kvarteta, obě řady Českých tanců, sbor Píseň na moři, sbory a Věno a Modlitba. Následovaly další opery – Hubička, Tajemství a Čertova stěna. Nesmírné cti se dostalo Smetanovi při příležitosti otevření Národního divadla 11. 6. 1881 jeho operou Libuše. Bedřich Smetana zemřel 12. 5. 1884.